|
|
Podpora biodiverzity travních porostů pomocí maloplošných úhorů
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Hlavním cílem předkládané metodiky je na základě experimentů s úhorovým managementem navrhnout systém doporučení pro aplikaci maloplošné orby v ochraně přírody. Vzhledem k provázanosti zemědělské půdy mimo zvláště chráněná území s přímými platbami Ministerstva zemědělství (MZe) je v současné době důležité uplatnění metodiky zejména ve velkoplošných chráněných územích, kde je záchrana přírodního a kulturního dědictví primárním cílem. Jednoleté i víceleté úhory, tj. biotopy adaptované na pravidelné narušování povrchu půdy nabízejí vhodná stanoviště pro řadu dnes ohrožených druhů rostlin i živočichů. Jedná se o technicky i ekonomicky snadné řešení, pro maximální efektivitu je však obtížné zvolení vhodného stanoviště. Orba nesmí být použita v druhově bohatých travních porostech, kde by došlo k ruderalizaci a degradaci původní vegetace. Dále nesmí být prováděna u erozně ohrožených pozemků. Vybírány by měly být liniové okraje travních porostů, které byly v minulosti orané, tj. nedávno zatravněná pole, úhory, okraje polí. Problémem mohou být blízké populace invazních druhů rostlin. Naše doporučení k využití úhorového hospodaření se primárně vztahují na pozemky s nižší zásobou živin v půdě v nížinách a pahorkatinách.
|
|
|
Zkoušky elektromagnetické kompatibility
Kolařík, Jan ; Hoder, Karel (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je rozebrat problematiku vědního oboru EMC. Bakalářská práce obsahuje základní rozdělení oboru a popis jednotlivých částí. Dále obsahuje podrobný popis jednotlivých měřících přístrojů a vybavení zkušebny EMC ve firmě AEV s.r.o. jako jsou generátory signálu, spektrální analyzátory a antény. Poslední část práce se zabývá samotným měřením elektromagnetické interference na výrobku z firmy AEV s.r.o. dle normy TL965 a návrhem protokolu o zkouškách pro zákazníka.
|
|
|
Model rušení datové komunikace po silnoproudém vedení
Végh, Zoltán ; Zeman, Václav (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Požadavky na současné PLC systémy jsou velmi vysoké (služby vyžadují přenosové rychlosti vyšší než 1 Mbit/s). Ke splnení těchto požadavků, je třeba mít model prostředí PLC s reálnými podmínky. Tento dokument přináší přehled základních vlastností rušení v PLC systémech, zaměřuje hlavně na barevný šum na pozadí, úzkopásmový šum, a na různé typy impulsního rušení v PLC. Dále byly vytvořeny různé modely rušení podle různých literatur a zdrojů. Simulační modely byly vytvořeny se všech významných negativních vlivů prostředí PLC.
|
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Influence of recreational activities on the distribution of forest wild boar rooting
Drimaj, J. ; Balková, M. ; Špoula, J. ; Kamler, J. ; Mikulka, O. ; Plhal, R. ; Homolka, Miloslav
The wild boar is a widely distributed and locally very numerous animal. The same is true in the conditions of Central Europe. Outside the growing season, it concentrates in forests, where it also actively searches for food sources. During this activity, it disturbs the soil surface, thereby significantly affecting the dynamics of the ecosystem. From an economic point of view, it limits the natural renewal of tree species, but from an ecological point of view, it changes habitat conditions and thus helps to increase biodiversity. Factors influencing the distribution of rooting across forest stands may be different. In this paper, we focused on the human factor and its influence on the rooting activity of wild boar in the Hodonínská Dúbrava, National natural monuments.
|
|
| |
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Přirozená obnova lesa po disturbanci lýkožroutem smrkovým \kur{ (Ips typographus} L.)
ROTOVÁ, Alžběta
Diplomová práce se zabývá hodnocením přirozené obnovy lesa v bezzásahové oblasti v okolí Březníku s použitím spektrálních dat a spektrálních vegetačních indexů v kombinaci s terénními daty přirozené obnovy. Mezi lety 1995-1998 došlo v oblasti k nejvyšší dynamice rozpadu lýkožrouta smrkového a následnému odumření porostů, které od té doby přirozeně regenerují. Obnova lesa byla hodnocena na 15 výzkumných plochách. Zjištěné hodnoty byly porovnány s daty naměřenými Národním parkem Šumava v letech 2008 a 2009. Výsledky terénního měření ukazují mírný pokles počtu jedinců smrku proti roku 2008 a 2009. Porovnání terénních dat se spektrálními indexy dokládá regresní vztah mezi hodnotou spektrálního indexu a přirozené obnovy. Nejvhodnějším indexem pro hodnocení obnovy lesa je dle výsledků index FRI2. V práci bylo také hodnoceno optimum v průběhu vegetační sezóny pro hodnocení obnovy lesního porostu, které se ukázalo být na konci jara a po konci vegetační sezóny. Největší míra přirozené obnovy v zájmovém území byla zjištěna na západních svazích Mokrůvek a také na osluněných jihozápadních svazích. Oblasti zapojeného heterogenního porostu se střídají s oblastmi s lesním porostem rozvolněným, ale se značně zapojeným bylinným patrem. Z výsledků práce vyplývá, že spektrální data a z nich vypočtené spektrální indexy jsou vhodné k hodnocení obnovy lesního porostu. Metody dálkového průzkumu země přinášení systematické pokrytí daného povrchu daty, což napomáhá lepšímu porozumění procesů v lesních porostech.
|
|
|
Souvislost změn v cyklech dusíku a uhlíku v lesních půdách po odumření stromového patra
TUPÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá změnami v cyklech dusíku a uhlíku v půdách jehličnatých lesů po odumření stromového patra vlivem disturbancí. Zaměřuje se na změny nitrifikace a dostupnosti dusičnanů v půdách v souvislosti se změnami mikrobiální biomasy a dostupnosti uhlíku zejména v lesích s bezzásahovým režimem. Práce je složena ze dvou částí, z literární rešerše a z návrhu vědeckého projektu, jehož cílem je ověřit možnou platnost hypotézy heterotrofní kompetice mikrobů v půdách.
|
|
|
Společenstva vodních makrobezobratlých ovlivněna lidskými činnostmi
LET, Marek
Bezobratlí představují významnou součást vodních ekosystémů, podílející se na řadě nezbytných ekosystémových služeb. Narušením stanovišť a druhově i funkčně rozmanitých společenstev může snadno dojít k jen těžko vratným změnám. Tato práce byla zaměřena na výzkum vztahů společenstev vodních bezobratlých ovlivněných lidskou činností. Byl pozorován obecně negativní vztah mezi gradientem kontaminace insekticidy a četností proudomilných bezobratlých na úrovni vyšších taxonomických jednotek (Kapitola 2). Gradient hydrologického sucha negativně koreloval s četností skupiny jepic (Ephemeroptera), pošvatek (Plecoptera) a chrostíků (Trichoptera) - dále jen EPT - a nejlépe pozitivně koreloval s četností dospělců brouků (Coleoptera), ploštic (Heteroptera), lasturnatek (Ostracoda) a berušek vodních (Asellus aquaticus). Na základě porovnání stavu společenstva v kontrolním odběrového úseku se stavy společenstev z úseků zasažených počáteční insekticidní otravou byl předpokládán nepříznivý synergický efekt hydrologického sucha a splachů ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Metody v moderním zemědělství lze považovat za jednu z největších hrozeb pro vodní bezobratlé. Výsledky shrnuté v Kapitole 3 ukazují klesající zaznamenaný počet druhů EPT (avšak nikoliv četnosti EPT jedinců) spolu s rostoucí kumulací antropogenních faktorů. Nicméně pouze společenstva jepic a obzvláště pošvatek vykazovala signifikantní úbytky, zatímco chrostíci vykazovali určitou rezistenci k předpokládaným nejsilnějším antropogenním faktorům. Tyto hlavní faktory zahrnovaly zatížení kovy (kadmium, olovo a zinek) s následným vyústěním městských vyčištěných a špatně vyčištěných odpadních vod s obsahem pesticidů, léčiv, organického materiálu ze splašků a nepochybně i řady dalších neanalyzovaných látek. Navzdory zvýšené četnosti chrostíků byly u čeledí Hydropsychidae, Limnephilidae a Rhyacophilidae pozorovány známky zhoršené kondice (malformace a přítomnost uhynulých kukel) v obou typech znečištění. Prostředí znečištěné odpadními vodami bylo osídleno signifikantně zvýšeným podílem pasivních filtrátorů a predátorů z řádu chrostíků. Vidím zde nutnost dále studovat reakce společenstev vodních organismů na přísun vyčištěných odpadních vod, jelikož technologie čištění jsou v mnoha zemích světa stále zdokonalovány a je k dispozici poměrně málo publikovaných výstupů sledujících efekty zaváděných postupů na přirozené vodní ekosystémy. Kapitola 4 odhaluje negativní působení nepůvodního raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na původní komunitu potočnic (Branchiobdellidae). Dle našich výsledků může úplné nahrazení původního raka říčního (Astacus astacus) rakem signálním vést k vymizení sledovaných dvou druhů potočnic, Branchiobdella parasita a B. pentadonta. Na lokalitě se sympatrickým výskytem raka říčního a signálního byly rovněž pozorovány potenciální rozdíly mezi oběma raky v korelacích mezi četnostmi obou druhů potočnic. Četnosti větší potočnice B. parasita pozitivně korelovaly s četností menší B. pentadonta pouze u raka signálního, přičemž tento vztah může být až negativní u velkých hustě osídlených jedinců raka říčního. Byla tudíž předpokládána potenciální kompetice o životní prostor. Doprovodný laboratorní experiment ukázal, že rak signální se mechanicky zbavuje epibiontů ve vyšší míře ve srovnání s rakem říčním. Výsledky tedy demonstrují potenciální ztráty v biodiverzitě nenápadných skupin organismů vznikající introdukcí invazních druhů. Poznatky v oblasti reakcí přírodních společenstev vodních bezobratlých na člověkem vyvolané změny v životním prostředí mohou být důležité například při posuzování důsledků nově plánovaných nebo aktuálně působících antropogenních činností v kulturní krajině. Tato dizertační práce rovněž poskytuje zpětnou vazbu laboratorním studiím, jejichž aplikovatelnost na reálné podmínky je často omezena zjednodušeným umělým prostředím.
|
host ::
RSS.